Životní minimalismus = zjednodušení života pro nalezení hlubšího smyslu.

Minimalismus je široký koncept, filosofie, která se projevuje v různých oblastech, jako je design, umění, architektura a životní styl v posledních letech se stala populární. Jistě znáte skandinávský či japonský design, které se vyznačují jednoduchými liniemi a kladou důraz na harmonii s přírodou. Nejspíše jste také slyšeli o feng-shui, zen buddhismu či úklidových a organizačních postupech Marie Kondo. Tam všude jsou znát principy minimalismu.

Minimalismus se projevuje i ve stravování – omezit cukry, tuky, toxiny… Jíst zdravě a vybírat lokální a sezónní produkty a také podporuje ekologii (např. zero waste = snižování odpadů). Dnes a ještě více do budoucna bude důležitý digitální minimalismus, což je trend zaměřující se na omezení digitálních rozptýlení, jako jsou sociální sítě a nadměrné používání technologií, a podporuje zdravější vztah k digitálním médiím.

Filozofie minimalismu je skvělým pomocníkem v osobním rozvoji, protože zdůrazňuje hodnotu jednoduchosti a zbytečné složitosti, a podporuje myšlenku, že kvalita je důležitější než kvantita. Jejím heslem je: „méně je více.“

Zaměřuje se na zbavení se nadbytečných věcí, aby se vytvořil prostor pro to, co je skutečně důležité.

Tato filozofie může zahrnovat nejen fyzické objekty, ale také myšlenky, závazky a vztahy. A v neposlední řadě, také zbytečné akce, které děláme a které nás v našem rozvoji brzdí.

Minimalistický životní styl se snaží o zjednodušení života, redukci majetku a zaměření na zážitky místo věcí. Minimalismus je vhodný pro ty, kteří se cítí zahlceni materiálním nebo emocionálním přetížením. Pomáhá lidem najít klid, uspořádat si myšlenky a zaměřit se na to, co je pro ně skutečně podstatné.

Zastavte se na chvilku a zamyslete se!

Všimli jste si někdy, že nás dnešní doba, životní styl a společnost zahlcují a to nás nevědomky stresuje? Jdeme s dobou, což je naprosto přirozený proces, ale už si neklademe otázku, zda je to pro nás vhodné, prospěšné a zdravé. Děláme něco, protože se to tak dělá, dělají to ostatní a my si automaticky myslíme, že to tak musíme a chceme dělat také.

Tak například chceme si koupit nové auto, nemáme na něj našetřeno, ale vezmeme si ho na leasing. Chceme si koupit vlastní byt a vezmeme si hypotéku. To jsou naprosto normální akce dnešního světa. Dále je to pak tak, že chceme jet na skvělou dovolenou nebo si koupit nový spotřebič do domácnosti či nový cool mobil. Sice na to nemáme, ale finanční domy nám na to půjčí.

Všechno vypadá zdánlivě v pořádku, naše mysl je na jednu stranu spokojená s tím, že mám „vlastní“ byt či si pojedu odpočinout na fajn dovolenou, kterou si zasloužím. Neuvědomujeme si ale už ten každodenní stres, kdy sledujeme výpisy na účtě, které jdou do mínusu a závratně se navršující čísla na straně „Má dáti“.

Společnost, banky a zdánlivě všichni kolem se nás snaží přesvědčit, že to je normální a tím pádem v pořádku.

Myslíte si, že bez stresu s placením složenek a účty do mínusu žijí jen lidé, co mají pohádkově vyšší příjmy? Ale ani jim se dluhy nemusí vyhnout, záleží to na jejich nastavení příjmů a výdajů.

Nechtěla bych ale tady hovořit o financích.

Tenhle článek je o minimalismu a nastavení si v životě takových hodnot, které nás naučí žít v přítomnosti a radosti. Proč jsem ale začala s penězi je proto, že peníze jsou jedním z nejvíce stresujících faktorů hned po zdraví. A základem minimalismu a životu v harmonii a radosti je tyto stresující faktory odstraňovat anebo alespoň omezovat.

Když vám sdělím svou zkušenost, tak my si s manželem koupili byt až v momentě kdy jsme na něj měli našetřenou podstatnou část a hypotéka byla tak nízká abychom jí mohli platit i přesto, že já jsem byla na mateřské. A do té doby jsme bydleli v podnájmu.

A abychom něco našetřili, tak jsme logicky neutráceli. Neměli jsme auto na leasing a všude jezdili autobusem. Nechodili jsme jíst do restaurací a všude si vozili krabičky s jídlem z domova. I dnes si manžel nosí denně jídlo do práce, aby ušetřil za obědy v restauracích. Je to něco, kde se sice omezujeme, ale nevadí nám to.

Stejně tak moje tři děti nosí darované oblečení. Mám kamarádky, co mají starší děti jedináčky a dávají mi oblečení pro moje děti. Nevadí nám, že nosí oblečení z druhé ruky a já ho pak, pokud je ještě nositelné daruji charitě.

Oproti většině lidí z našeho okolí vypadáme jako chudáci, co si nemohou dovolit super oběd v restauraci nebo nové oblečení na děti. My se ale oproti nim jako chudáci necítíme. Naopak ostatní, když s nimi zabřednu do rozhovorů o penězích, nákupech, hypotékách a o práci, tak si všichni do jednoho stěžují a mají deprese či úzkosti. A žijí s účty do mínusu, žijí na kredit.

Jaký je rozdíl tedy mezi mým a manželovým přístupem a tím jejich? Máme jinak nastavené hodnoty v tom, co je důležité a za co chceme „utrácet“ v čem vidíme smysl a nenecháme se strhnout tím, co diktuje společnost.

Naše výdaje jsou minimalistické a primárně se zaměřujeme na zážitky oproti vlastnění materiálních objektů.

Rozumíte tomu co vám chci sdělit? Ale občas i nám se přihodí nějaký přešlap, ale cílem je znát svoje hranice a naučit se s nimi pracovat. Já jsem se například nechala strhnout při organizování dětských oslav. Tady kde žiji ostatní maminky pořádají narozeninové oslavy svých dětí pro celou třídu už od mateřské školky. Já jsem s tím sice původně nesouhlasila, ale nechala jsem se strhnout, protože to tak dělají všichni. Nejspíše proto, že jsem tu byla nová a chtěla jsem zapadnout.

První oslavy byly v parku se spoustou občerstvení a s drobnými dárečky pro ostatní děti. Postupem času, jak děti rostou, některé rodiny pořádají oslavy v zábavních centrech a halách k tomu určených. Tam se platí samozřejmě nájem na hodinu a občerstvení musíte zajistit sami a nebo v těch lepších vám občerstvení připraví, ale samozřejmě se to promítne na ceně. Ani si nedokáži představit kolik dělá taková oslava celkem pro 25 dětí ze třídy. Často i s jejich sourozenci.

Jistě chápete, že takový trend se nedá unést. Nikdo z těch rodin, které ty oslavy takhle pořádá není nějak velký boháč. Jedná se o střední třídu, normální lidi. A nejvíce mi to začalo být divné, když jsem se u jedné kamarádky dozvěděla o finančních problémech, že běžně nevyjde od výplaty k výplatě a prakticky žije z půjček, kdy lepí jednu půjčku druhou.

Nezlobte se na mne, ale takový přístup já nechápu a odsuzuji. To pro mne není cesta k duševnímu klidu a harmonii, ale přímá cesta do pekel. Takže jsem tomu naštěstí nepropadla a naopak postupem času tyto oslavy redukuji. Já mám děti tři a kdybychom takto slavili narozeniny, tak už se topíme v dluzích stejně jako má kamarádka.

Chci aby si moje děti oslavu užili, byli obklopení těmi pravými přáteli, kteří je mají rádi a mají s nimi něco společného. Se kterými si pohrají a budou mít na co vzpomínat. Takže ty další oslavy už budou probíhat v menším kruhu a nejspíš u nás doma. A nebo jinde, ale tak, jak to pro nás bude v pořádku a ne protože se to tahle dělá. A není to primárně o penězích. Jsem si jistá, že kdybychom jich měli mnohem víc, tak to nebude naše priorita.

Proto bych vás v souvislosti s minimalismem chtěla nasměřovat k určení si vašich hodnot a priorit. Kdy je něco pro vás OK a kdy už to začíná být toxické.

Když se vrátím k příkladu mojí kamarádky, tak upřednostňuje svoje děti a to, aby si svoje narozeniny užili před svým vlastním pohodlím na konci každého měsíce. Nevadí jí se omezit, ale děti omezovat nechce. Jenže nevědomky je ve výsledku také omezuje, protože na konci měsíce jim často nemůže koupit ani svačinu a kvůli finančním problémům nemohou chodit na žádné kroužky.

Takže je v začarovaném kruhu.

Základem minimalismu je tedy uvědomění si daného problému. Uvědomění si toho, co nás v životě zahlcuje, abychom to mohli následně omezit.

Stejně tak to může být o omezení množství aktivit, které nám nepřináší potěšení, ale děláme je, protože se to tak musí nebo by mělo. Omezování počtu aktivit a závazků, což umožňuje více času na důležité vztahy a také čas sám pro sebe. Souvisí s tím i právě i ty finanční závazky.

Minimalismus je o zamyšlení nad tím, jaké jsou naše hodnoty a priority, co je pro nás v životě opravdu důležité, a soustředění se na tyto hodnoty v našich rozhodnutích. Známe svoje hranice a hodnoty a nenecháme se vnutit do něčeho s čím nesouhlasíme či nerezonujeme. Dokážeme ty ostatní klidně odmítnout.

Stejně tak doporučuji provzdušnit a minimalizovat prostor, ve kterém žijete. V poslední době se rozrostl počet dětí s diagnózou autistického spektra a s ADHD. Pro tyto děti je důležité, aby se mohli na něco soustředit, nebýt zahlcen vizuálně či zvukově. Jinak řečeno potřebují klid, rutinu a ne moc velké změny. Ale i pro každého jiného člověka je příjemnější žít ve vzdušném, světlém a čistém prostoru. Napomáhá to odpočinku a lepší koncentraci.

Proto zkuste odstranit z vašeho interiéru nadbytek nábytku, dekoračních předmětů a takzvaných „cetek“ a lapačů prachu, výrazné barvy, atd. Volte barvy pastelové a jemné, začleňte více denního světla a pokud to nejde tak více osvětlení, protřiďte skříně a poličky a polovinu vašich věcí vyhoďte nebo někomu darujte.

Uvidíte, že i na emocionální úrovni se vám uleví. Protože jak venku, tak uvnitř.

Váš prostor okolo totiž do určité míry reflektuje to, jak to máte uvnitř.

Nedokážete se s nějakou věcí rozloučit, neradi něco vyhazujete? Podívejte se na to, jaká emoce se za tím skrývá? Strach, lítost, vztek? Jaké vzpomínky se vám vybaví, je to něco z minulosti? Něco z dětství? Proč tu věc tak nutně potřebujete, co vám nahrazuje či připomíná?

Když si na ty otázky dokážete v sobě najít odpověď, tak se vám možná vyplaví i další asociace a důvody proč jí máte a také nápady na to, jak byste se s ní mohly rozloučit. Je to objevný proces.

Jak začlenit minimalismus do každodenního života?

Nejprve si sepište seznam vašich hodnot. Kde chcete minimalismus uplatnit? Ve vašem materiálním prostředí, vztazích, financích či jinde?

Sestavte si plán: zkuste si například vytvořit závazek, že každý den/týden odstraníte jednu takovou věc ze svého života. Naplánujte si který den to bude, kdy se tomu budete věnovat a naplánujte si jakým způsobem to provedete.

Marie Kondo například při úklidu jedné skříně vyndá nejprve všechno ven a teprve potom při vracení věcí zpátky třídí co již nepotřebuje. Pokud to tak chcete uplatnit například u vašich financí, měli byste si sepsat všechny vaše výdaje a poté začít vyškrtávat položky, které jsou pro vás zbytné, bez kterých se dokážete obejít. A takto postupně.

K minimalismu může napomoci i mindfulness, což je umění všímavosti. Člověk se během dne snaží zaměřovat svou pozornost na přítomný okamžik a soustředit se na to, co je skutečně důležité, místo toho, aby se nechal unášet nadbytkem informací nebo závazků. Také tímto stylem dokážete rozpoznat různé překážky, které vám dosud na vaší cestě bránily.

Začleněním minimalismu do procesu sebepoznání můžete dosáhnout většího klidu, radosti a smyslu ve svém životě. Zkusíte to?